DŮM V NAŠÍ VÝLOZE - Něco málo o něm i o Vás... :oD

Milé děti, lidé, přátelé a kolemjdoucí... Nemohli jsme si nevšimnout, jak často, s úsměvem a nadšením postáváte u naší výlohy. Skrze její sklo už několik let okoukáváte náš malý, oranžový domeček. Je plný figurek, které se nám v něm zabydlely a žijí si svým pravděpodobně nehybným životem. :o)

Jsme rádi, že se náš malý dům stále líbí a rozzářil už spoustu nejen dětských tváří. Těší nás to vědět a víme to, protože to při pohledu skrze skleněnou výplň naší výlohy na ulici vidíme, občas i slyšíme. Děkujeme Vám... - Přitom věříme i tomu, že velmi často prolítne náhodným i stálým divákům hlavou myšlenka shodná s komentářem jiného dílka, který zazněl v jedné nejmenované kultovní české komedii: „Teda, to muselo dát přííííšernou práci. Přitom taková blbost, co?“ :oD

Tak či tak, ať už je to jakkoliv, řekli jsme si, že je na čase, pár věcí k tomuto malému "uměleckému počinu" napsat a prozradit. Zkrátka, kterak co bylo, nebylo a je, když už se nás tak často někdo ptá...

Má se to u nás před (nejmenovanou) provozovnou (tou myslíme Podlahářství Voborník) tak, že se před ní na chodníku sem tam stávají z početnějších skupin několikavteřinová sousoší. Jindy probíhají nejednotnými pohyby osob nahoru a dolů pokusy o takzvanou Mexickou vlnu. Děti halekají, mají pusy plný svých zvídavých otázek a smíchu. Navštěvují nás i průvody školek a škol. Rodiče také často sdílí nadšení při procházkách se svými ratolestmi, ale dříve, nebo později, přichází problém je odtrhnout, přimět k odchodu. Někdy táhnou za ruce, límce a nohavice rodiče děti, jindy zase děti dospělé. Rozplývají se nám tu a usmívají i senioři, poznávající v těch komůrkách samy sebe, své životní příběhy a těch nejbližších. Vtipálkové žertují. Hejteři hejtují. Všímavější odhalují detaily. Podivíni mlčí. Intelektuálové se pouštějí do hlubších rozprav. Snílci a ti s větší fantazií si představují, co se v domečku děje, když se nikdo nedívá...

Lámali jsme si v časech minulých hlavy, co dát do výlohy, aby nebyla zcela prázdná, ale ani příliš plná. K tomu jsme mysleli na to, že když děláme podlahy, rádi bychom zůstali u tématu našeho podnikání. Nápad přišel poměrně brzy. - Zakázky provádíme převážně v domech, postavíme tedy dům a v něm se pustíme do různých typů podlah.

Proč a jak tento domeček spatřil světlo světa?

Kratší cesta byla k nápadu, ta delší k realizaci celého projektu. Když Vám totiž práce zabírá moře času, na podobné hraní ho zbývá po kapkách. Však to znáte. Šlo to pomalu, ale tím správným směrem. Náčrtky a skici vystřídaly výkresy, tužky z papírů začaly kreslit po dřevěných deskách, dílnou se rozezněly zvuky všelijakých strojů a nářadí.

Když byl dům hotov, došlo na práci, kterou známe a umíme. Na podlahy. Ty měly být různé, alespoň pár z těch, které samy děláme. Dostalo se tak na podlahu dřevěnou z prken a jinou z parket, korkovou masivní i dýhovanou s barevnou šachovnicí, pvc podlahu z role i vinylovou v dílcích, koberec v pásu i s bordůrou, laminátovou podlahu, exotickou bambusovou, hravě barevnou z přírodního linolea, i místnost, kde teprve probíhá renovace dřevěné podlahy broušením.

Určitě by to všechno šlo i jednodušeji, ale... Proč si zjednodušovat a zkracovat zábavu. Z velkých kusů všelijakých materiálů se tak řezali malé, menší a ještě menší a vznikali podlahy za velmi podobných pracovních postupů, jako je známe z praxe. Technologie bylo potřeba dodržet, jako tomu má být na všech zakázkách. Mimo jiné se tedy i lepilo jednotlivé kusy na příslušná lepidla, probíhalo tmelení, broušení, drásání, lakování i s mezibrusy laku, olejování, padování, frézování v-drážek i napodobování děr po hřebících a mnohé další.

Za nějaký čas, když už byly i podlahy hotové, se nám do domu nastěhovali první nájemníci. Nedlouho po nich, s kopou dalšího a dalšího nábytku přicházeli ze všech možných jiných koutů světa i všelijací a nejrůznější človíčci a zvířátka. (Tímto velmi nenápadně a nejmenovitě děkujeme rodině vlastní i těm zpřízněným, odrostlejším dětem, adolescentům, přátelům a spolunadšencům, že nás obdarovali všelisčím, čím se tak zapojili do našeho společného miniDíla. To je sice možná malým krokem pro člověka, ale jistě velkým skokem pro tyto malý lidičky, který u nás našli, doufejme, spokojený domov. :o))

Byl a je to celé příběh o nápadu, umu, trpělivosti a hravosti. Tak jako bývají i naše zakázky, jejich realizace. Během té řady let, které se naší práci věnujeme, se potkáváme s mnoha lidmi, kteří budují, vylepšují, zvelebují všelijaké a nejrůznější prostory, v kterých žijí, pracují, mají je k svým potřebám i radostem. Na nás je, abychom jim v tomto nelehkém úkolu pomohli a vytvořili společně s nimi podlahy, které budou přinášet v maximální možné míře potěšení a uspokojení s ohledem především na kvalitu, funkčnost a životnost.

Tak tedy... Ať se nám všem "figurkám v téhle hře zvané život", daří, dobře žije, je šťastno a veselo.