| Dřevo je člověku přirozeně blízký přírodní materiál, jeho zdraví prospívající a ekologicky šetrný vůči prostředí, v kterém žijeme, dýcháme. Dřevěná podlaha je skvělou volbou pro zdravý domov. V současnosti, zjednodušením a zdokonalením výroby, jde také o materiál cenově dostupný a konkurenceschopný. Zejména pak výpočtem zaměřeným na jejich celou montáž a dlouhou životnost. Oproti mnoha jiným podlahám je vícekrát renovovatelná a na své ceně časem příliš netratí. Má trvalejší hodnotu, než mnoho z jejích konkurentů. Dříve, než se z dřeva stane podlaha, rozhoduje se o její konstrukci, tvaru jednotlivých kusů i povrchové úpravě. Můžete být tak u výroby, nebo již zakoupit například dřevěnou podlahu masivní nebo vícevrstvou. Konečný vzhled může zůstat více, či méně na přírodě nebo člověku. Po obvodech jednotlivých kusů se mohou s jistým záměrem objevit v-drážky - sražené hrany. Povrch může být opracován ručně i strojově hoblováním, katrováním, drásáním nebo i jinými technologiemi. Můžeme do něj zasahovat změnou v barvách i stupních odlesku povrchu. Nabízí se nám úpravy mořením, tónováním, olejováním, lakováním a jiné další možnosti dle přání, možností a šikovnosti kutila nebo profesionála. Masivní dřevěná podlaha je zkrátka jeden kus dřeva. Od velkoformátových masivních prken s využitím jejich co největší délky a šířky, až po na malé kusy řezanou a poskládanou průmyslovou mozaiku - kantku. Někde mezi tím jsou prkna kratší, užší a tenčí se spoji pero-drážka i o bočních stranách bez možnosti spojení. Také parkety - vlysy, kdy při pokládce si můžeme pohrát s jejich rozměry a ovlivnit tak zvoleným vzorem zásadně celkový dojem z prostoru. Z jednoho kusu dřeva se vyrábí také různé kazety a mozaiky. Je pryč doba, kdy byly pouze výsadou šlechticů. Dnes jsou součástí mnoha interiérů i exteriérů. V jednoduchosti je krása, ale zrovna tak i technologie našeho století jsou schopné až neuvěřitelně složitých tvarů a obrazců. Nevýhodou masivu je tvarová nestálost, kdy okolním vlivům, zejména teplotním a vlhkosti odolává hůře, mění svůj rozměr. Naproti tomu velkou devízou je jeho životnost, která se ukrývá i v možnosti jeho vícenásobné úpravě povrchu po opotřebení. Lze vícekrát, dle tloušťky určené pro renovaci, brousit i jinak opravovat a upravovat. Výmluvný je fakt, že většinou, když mluvíme, nebo čteme o stoletých podlahách, je to právě o dřevěných z masivu. | Vícevrstvá dřevěná podlaha je ... ano ... z více vrstev. Jak logické.. :o) U dřeva, když jde o takovouto podlahu, nemasivní, jde většinou stále o dřevo, jen ve více vrstvách. Pokud se v celé konstrukci objeví materiál na pohled jiný, jde většinou o vrstvu takzvanou HDF, což je ve většině případů stále přírodní materiál. Přesněji je to dřevovláknitá deska vysoké hustoty, která je tvořena z dřevěných vláken a vysoce kvalitní melaminové pryskyřice. I u typu vícevrstvé dřevěné podlahy můžeme mluvit o nepřeberném množství variant tvrdostí, rozměrů, vzhledů. Důvodů k výrobě, oblíbenosti a někdy i nutnosti volby vícevrstvých podlah uživatelem je několik. V neposlední řadě jde o snížení pořizovací ceny. Exotičtější dřeviny, které se takto v celé konstrukci podlahy nacházejí pouze v nášlapové vrstvě a pod ní je například levnější borovice, zlevní celou podlahu. Velkou výhodou pro vícevrstvou dřevěnou podlahu je možnost její umístění ve větších plochách bez nutnosti prostorových dilatací. Konstrukce vícevrstvé dřevěné podlahy, která tkví ve vrstvách, které fungují v protitazích a navzájem se tak omezují v pohybu, dovolí mnoho. Je rozměrově stálejší, než masiv, avšak pro nižší nášlapovou vrstvu ji nelze tolikrát brousit. Dalším důvodem, proč si pořídit tento typ podlahy může být podlahové vytápění. Oproti masivu má významně nižší tepelný odpor a je tedy vhodná pro tento záměr. | |
